VIZE - ROK 3000

Je rok 3000. Vše jsme totálně zjednodušili. Žijeme velice těsně v kontaktu s přírodou na jakýchsi rodových statcích, v různých přírodních domečcích, například ze stromů či z hlíny, se zelenou střechou, zasazených do minimálně hektaru nádherné živé zahrady. Většinou na rodinu vychází celé údolíčko a za kopcem je soused, sousedi, kmen, asi tak 150 lidí včetně dětí a stařešinů. V okolí do 10 km je většinou komunitní centrum, kde je místní evoluční škola a výměnný obchůdek.

Naše školství věří, že každý člověk má od narození speciální individuální dary, tedy že každý je svým vlastním způsobem jedinečný a má v nějaké oblasti zvláštní nadání. Ve školách se učíme najít tento náš vnitřní dar a pak se ho snažíme rozvíjet k využití našeho potenciálu. Známky již nepoužíváme, ve skutečnosti nám škola slouží jen jako podpůrné prostředí, kde si děti sami vybírají, co se chtějí učit a následně dělat.

Narození nového člověka na planetu je doslova posvátnou událostí, které je věnována velká péče. Princip matky je chován ve velké úctě, stejně tak ženský princip. Ženy naslouchají své přirozené intuici a následují jemné pokyny svého těla, díky nimž je pro ně porod až euforickým prožitkem kosmického orgasmu a nejposvátnější manifestací našeho vnitřního božství. Ženy rodí zejména na čtyřech a většinou ve speciálních bazéncích do vody, protože vodě jsou přisuzované velké léčivé a ochranné vlastnosti. Je pro nás velice důležité, aby dítě bylo vřele přivítáno do naší reality, aby první hodiny života strávilo na srdci matky, aby pupeční šňůra byla dostatečně dlouho spojena s dítětem ještě po porodu, neboť bylo zjištěno, že skrze pupeční šňůru po porodu dotéká do nové lidské bytosti spousta informací ze spirituálních světů, zejména z hlediska životního poslání, darů a nadání. Máme mnoho podobných opatření, rituálů a ceremonií, které z porodu nové lidské bytosti na planetu Zem vytvářejí nádhernou oslavu, která nové bytosti připraví krásný start do života.

Než dítě dojde do dospělosti, projde několika přechodovými rituály zasvěcení.

V již zmíněných komunitních centrech se každý úplněk pravidelně o planetárních meditacích setkává celý kmen. Během tohoto setkání proběhne oslava, výměnný jarmark, sousedské radovánky, poradní kruh, na kterém se probere vše, co je třeba, a planetární meditace.

Tyto oslavy bývají spojeny s přechodovými rituály, zasvěcováním do různých cest, oslavami změn ročních období, děkováním za hojnost a úrodu a podobně. Máme ve velké úctě moudrost předků, žehnáme a oslavujeme naše kořeny. Po předcích nám zůstalo mnoho rituálů, jako je potní chýše, přechod po žhavém uhlí, šamanská cesta za hledáním svého silového zvířete a podobně. Často probíhají mužské a ženské kruhy zvlášť. Oba kruhy pěstují své vlastní tradice v upevňování principu harmonie a rovnováhy těchto dvou principů. Stejně tak často poté probíhají kruhy propojené a smíšené, kde jsou oblíbené zejména kruhové tance dávných tradic a tvoření chorovodů - tanců ohně. Chorovod: Ch - rotace, točení se ve Věčnosti, OR - organizovaný, silný, sjednocený, O - pohyb energie v kruhu, VOD - vodítko, vodit. Chorovod: sjednocené silné točení Věčnosti v kruhu života.

Na slunovrat pak probíhá celoplanetární rada. Každý rok na jiném místě (v rámci celé planety) probíhá planetární shromáždění, ke kterému se jde přidat i na dálku přes multidimenzionální oheň. Vše vyvrcholí společnou planetární modlitbou. Takováto modlitba se píše celý rok. Je to něco jako modlitební svitek, který je na něčem, co dnes znáte jako internet, dostupný komukoliv, kdokoliv může napsat a vložit na něj modlitbu. Nasbírané modlitby za celý rok se pak čtou u tohoto planetárního ohně a jsou při planetární meditaci v přesný moment slunovratu odeslány.

Většinu luxusu jsme vyměnili za krásnou čistou přírodu plnou harmonické životní energie, křišťálových řek a čistého ovzduší. Přesto některé výdobytky civilizace zůstaly, např. ve většině těchto center jsou velké lázně s teplou vodou, různými gejzíry apod., doma pak máme luxusní koupelnu a WC (s velice důmyslným odpadním systémem, vlastní čističkou a zcela ekologickými čisticími prostředky). Další technologickou vymožeností je např. ona komunikační síť, kterou dnes znáte jako internet. Nyní jde ale spíše o telepatickou síť, fungující na trochu jiných frekvencích. S ní je spojeno něco jako domácí počítač, který je zcela multifunkční, s vlastní malou elektrárnou na způsob volné energie a solárního panelu na střeše. Ale ostatní technologické prvky vesměs z domácností zmizely.

Doprava je řešena dálkovými dráhami, kterými se jde dostat kamkoli po světě za několik dní. Je to něco jako celosvětové metro, které staví každých 1000 km. Toto "metro" má cca 20 kolejí a lze cestovat i ve vlastním luxusním vagónu, včetně vagónu pro vašeho koně. Tato dopravní tepna, tedy něco jako krevní systém planety, je pojata i jako jakási zážitková cesta kolem světa, místy vede vzduchem, místy po dně oceánu, ve většině případů je však skryta v zemi. Podél celé této trasy jsou různě rozmístěny expozice, krásné vyhlídky a pohledy na planetu Zem. Z každé křižovatky vedou dopravní tepny dále do vnitrozemí na kratší vzdálenosti. Na toto celosvětové metro jde nasednout odkudkoli do cca 100 až 300 km. Celá tato dopravní tepna je zcela zdarma jako satisfakce za to, že se lidé dobrovolně vzdali luxusních osobních vozidel. Lidé na planetě se dohodli, že celá tato dopravní síť bude provozována plně z dobrovolných sil celku. Byla to jedna z prvních bran do osvícené civilizace, na které se lidé shodli, neboť doprava a způsoby cestování byly velice silným atributem staré civilizace.

Zbytek dopravy jsou zejména koně, ojediněle se využívá různých menších traktůrků na solární energii, zejména v zemědělství, a různých vznášedel v duchu něčeho, co dnes znáte jako dron. Tato vznášedla létají na energii zemského jádra, využívají u toho zemskou přitažlivost a nevytvářejí žádný odpad. Přestože jsme vyvinuli velmi ekologické dopravní prostředky, shodli jsme se, že je pro nás hezký životní prostor cennější než silnice, jež zabírají půdu, a než létající stroje všude na obloze. Lidé v naší době přijali svou roli na planetě Zemi a v celém kosmu vůbec jakožto údržbáři a zahradníci Země. V zásadě své životy prožíváme skrze starání se o planetu a pomáhání dalším životním druhům. Oproti vaší době jsou pro nás zvířata nejenom naši bratři a sestry, ale dokonce jsme přijali, že tu nejsou ona pro nás, ale my pro ně. Staráme se o ně, pomáháme jim a děláme vše pro to, aby se životu na planetě dařilo, u toho kultivujeme přírodu a vytváříme krásu.

Velice oblíbené je zemědělství. Princip, že vložíme semínko do země a ono roste, je velice oslavován a radostně provozován. Strom se stal v podstatě symbolem naší planety a života na ní. Celkově žijeme velice prostě a v kontaktu s přírodou. Různé technické vymoženosti jsou spíše schované, některé větší jsou na odlehlých místech v podzemí.

Města moc nepěstujeme. Existují vždy na dopravních tepnách, ale jsou to města velice evoluční, na střechách domů jsou zahrady a vůbec nepřipomínají dnešní města. Lidé nejraději žijí v již zmíněných komunitách. Tyto komunity jsou v zásadě správci svého regionu a jsou vesměs plně autonomní a decentralizované. Přesto probíhají poradní kruhy, a to současně na celé planetě, všichni se o planetární meditaci propojují skrze planetární oheň. Slunovratové shromáždění je jakousi jedinou celoplanetární radou starších.

Vládneme si v podstatě sami. V roce 3019 věříme, že každý má ve svém nitru přístup k nejhlubšímu zdroji celé existence. Z tohoto hlediska je na nás od malička kladena zodpovědnost ladit se na tento náš vnitřní zdroj a následovat cestu našeho vnitřního gurua, učíme se tedy hledat své duchovní spojence a těmi se pak necháváme vést.

Proto jsou lidé orientovaní na rozvoj svých vnitřních darů a talentů, prohlubování kontaktu s vnitřním zdrojem, dokonce rozvíjíme i astrální cestování, teleportaci atd.

Na přelomu druhého a třetího tisíciletí probíhala velice živelná debata, zda může být společnost veganská. Po mnoha a mnoha diskusích naše společnost uznala živočišné produkty jako nedílnou součást života na planetě Zemi. Přesto se živočišných produktů užívá velice málo oproti 21.

století. Existují sice farmy, ale zvířata, která zde žijí, prožívají velice přívětivý život, plný laskavosti a krásy. Zvířecím bytostem, které jsou určeny na maso, je projevována velká úcta a vděčnost. Zabíjení v těchto chovech probíhá bezbolestně ve spánku.

Osvojily jsme si techniky, jak se nabíjet energeticky, tzv. pránou. Umíme tedy přijímat životní energii ze slunce, vody, z přírody, dokážeme být bez jídla klidně i několik měsíců a vůbec nehladovět. Jsme schopni se nabít touto všudypřítomnou energií, například sezením u velkých starých stromů.

Proto je jídlo pro nás zejména obrovská radost a umění, příležitost k oslavě a příjemnému zážitku s ostatními. Dalo by se říct, že jíme spíše pro zábavu, pro radost, jídlo je pro nás spíše příležitost ke společenské oslavě než nezbytná fyzická potřeba. Většina naší stravy je rostlinného původu. V restauracích je velice oblíbené vytváření nádherných obrazců posvátné geometrie z jídla. Jídlo je vnímáno jako medicína. Stejně tak je vnímán například alkohol nebo různé látky měnící vědomí. Pracuje s nimi většinou šaman a je jich užíváno spíše homeopaticky a s velkým respektem.

Zábavu pro nás hodně vyplňují přírodní oslavy u ohně s divokým tancem (tady je tu a tam šamanem nějaká ta medicína poskytnuta). K medicíně se vždy přistupuje s hlubokým respektem a rostliny, z kterých se vyrábí, jsou vnímány jako posvátné.

Dále velice rozvíjíme umění, různá umělecká řemesla a zejména se hodně učíme, jak se starat o přírodu a zachovávat harmonii. Máme i armádní techniku a zbraně, ale vše je v podzemí a již několik staletí nepoužité.

Všichni jsme od mala cvičeni k obratnosti a fyzické zdatnosti. Z hlediska obrany rozvíjíme zejména telepatické schopnosti, učíme se umět problémy vyřešit energeticky. Umíme tvořit telepatický štít a přes naši vnitřní telepatickou informační síť jsme schopni v podstatě celá planeta spolupracovat a telepaticky působit směrem, kterým je třeba. Máme i své mágy, kteří střeží rovnováhu a harmonii na planetě. Ti povětšinou v kmenech zastávají funkci léčitele. Žijí na odlehlých místech komunity a chodí na pravidelné poradní úplňkové kruhy.

Kriminalita je ojedinělá a přestupky řešíme povětšinou tím, že pachateli několik dní opakujeme v uzavřeném prostoru, co vše dobré kdy udělal. Pachatel prakticky skoro vždy poté svých činů lituje a napraví se. Tyto případy jsou ojedinělé a komunity si je řeší sami po svém. V roce 3019 vládne hojnost, každý má vše, co potřebuje, všeho je dostatek, a tak v zásadě ani není moc důvodů tvořit disharmonii. Každý má možnost dělat to, co miluje, a žít svůj život podle svých představ.